MarekT

Syndrom druhého dílu zasáhl i moji deníčkovou ságu. Nejen proto, že máme za sebou nejkratší měsíc v roce, ale také proto, že jsem byl dva týdny zdravotně indisponován a i přes větší volný čas paradoxně zároveň ubyly síly pro rozšíření dosavadních zásob (např. Pošťáka jsem napoprvé musel předčasně ukončit). O sledování marných sportovních bojů netřeba mluvit, ty se také na skoupém výčtu podepsaly silným inkoustem. K následujícímu výčtu lze až na jednu výjimku dodat - "únor bílý, tmavá (noir) sílí".

 

Ministerstvo strachu (1944),

Velký zátah (1953) - první dvě setkání s Langem zpoza moře, mrazivé universální zobrazení politické scény

Lovcova noc (1955) - Robert Mitchum coby záporná postava z kategorie "de luxe"

Gilda (1946) - alternativní definice pojmu "femme fatale", tentokrát v proslaveném podání Rity Hayworth; film měsíce

Pošťák zvoní vždy dvakrát (1946) - až překvapivě dobrý vztahový konflikt

Karamazovi (2008) - ani tak ne Dostojevskij, jako spíš originální pohled do hereckého zákulisí (v tuzemsku dosud nevyužit)