Stanislaus

Panství Downton je jeden z mých nejoblíbenějších seriálů, ve kterém se objevují mnohé aspekty, které u seriálů (resp. filmů) rád vyhledávám - dobové kostýmní drama s nádhernou výpravou a výraznými hereckými výkony. Hudebně nenápadné ale i tak lehce zapamatovalné intro, které uvádí každou epizodu, mě vždy skvěle navodí do atmosféry a přenese zpátky na počátek 20. století.

Opět se vracím k Titaniku, který je plný nezapomentuelných skladeb, které si člověk rád čas od času poslechne. Tentokrát jde o úplně poslední skladbu před titulkami, která zní v závěrečné scéně, když se Rose vrací ve svém snu zpět na Titanic, aby se setkala s Jackem a ostatními pasažéry. Nádherně dojemná melodie skvělě dotváří atmosféru a tím uzavírá jeden z největších klenotů kinematografie.

Pád Třetí říše považuji osobně za jeden z nejlepších německých filmů 21. století. Vedle věrohodných hereckých výkonů, autenticky natočených scén a skvěle napsaného scénáře je nepřeslechnutelný soundtrack jednou z položek na výčtu pozitiv, kterými tento výjimečný film disponuje. Závěrečná skladba doprovázená krátkými medailonky postav mi zní v uších dodnes, když si na tento snímek vzpomenu.

Kdo by neznal notoricky známou "sprchovou scénu" z jednoho z nejslavnějších filmů dějin kinematografie. Hitchcockův majstrštyk by nebyl tím, čím je, bez velice sugestivní hudby, která perfektně dotvářela ponurou, děsivou a lehce zvrácenou atmosféru filmu, který s věkem nestárne, nýbrž zraje, a dokáže oslovit diváky i dlouhá léta po svém vzniku. Uširvoucí smyčce v nepřeslechnutelném soundtracku, dusná atmosféra osamělého hotelu, spousta řemeslně nasnímaných obrazů - to a ještě více dělá z Psycha klasiku se vším všudy.

Dinosaury mám rád již od dětství a Jurský park je pro mě srdcovým filmem, ke kterému se rád vracím. Vedle dechberoucích vizuálních efektů a sympatického obsazení nabízí tato devadesátková sci-fi klasika rovněž nepřeslechnutelný soundtrack, za kterým stojí jeden z nejuznávanějších skladatelů všech dob - John Williams. Filmařsky řemeslný kousek ve všech směrech, který s časem nestárne, nýbrž zraje.

Burtonovy filmy mám opravdu rád a Ospalá díra u mě stojí na jednom z nejvyšších míst v rámci jeho filmografie a celkově v rámci hororového žánru. Skvělé herecké obsazení je doplněno vystylizovanou audiovizuální stránkou, na které se vedle ponuré výpravy a kostýmů podílela nepřeslechnutelná a nadmíru sugestivní hudební stránka, která perfektně zapadala do děsivé atmosféry filmu. Rozhodně jeden z nejlepších hororových soundtracků!

Titanic je moje TOP srdcovka a jakožto skalní fanoušek tohoto velkofilmu si čas od času neodpustím přidat nějakou skladbu, která v něm zazněla. Tentokráte jde o Hymn to the Sea, jejíž hudební téma se objevuje i v dalších skladbách, které ve snímku zazněly. Líbezná instrumentální melodie je doprovázena ženským zpěvem a ve výsledku jde o nepřeslechnutelný celek, který člověku zůstane v hlavě na hodně dlouho dobu (ne-li napořád).

Na hraně zítřka je jedním z nejlepších sci-fi filmů posledních let a vedle skvělého technického zpracování, vícevrstevnatého příběhu a sympatického obsazení je závěrečná titulková píseň Love Me Again třešničkou na už tak vynikajícím dortu. Perfektní zakončení!

Padesát odstínů šedi (a každé další pokračování) je jedním z komerčně nejkontroverznějších filmů, který i přes vysoké tržby nenabízí zrovna kvalitní podívanou. Nicméně vedle mizerného scénáře a toporných hereckých výkonů je ve filmu přítomen relativně dobrý soundtrack, který samotný snímek tak nějak tahá z "filmové žumpy". Nejpřeslechnutelnějším songem bylo samozřejmě "Love Me Like You Do" od Ellie Goulding, i když je pravda, že ve filmu se píseň objevila v poněkud "zremixované" formě. Ale budiž!

Závěr první řady Zoufalých manželek byl plný zvratů, odhalených tajemství a emocí. Jednou z nejvíce emotivních scén byla ta, ve které se Bree dozvěděla o skonu svého nevěrného manžela. Bree leštíc rodinné stříbro se přes telefon dozvídá o Rexově skonu, nicméně i tak dokončí svou práci, aby bylo vše v její domácnosti perfektní - vyjma její rodiny - a poté následuje její nervový kolaps. Velice silná a působivá scéna doprovázená nezapomenutelnou hudbou!

Z Burtonova filmu Big Eyes jsem již dříve přidal píseň I Can Fly, která je jednou z mých nejoblíbenějších z repertoáru Lany Del Rey. Tento týden patří její druhé písní, která ve filmu zazněla a má stejný název - Big Eyes. Text písně skvěle vystihuje atmosféru filmu a vztah mezi dvěma hlavními postavami a perfektně pasuje do děje. To vše je podtrženo sugestivním a nezaměnitelným hlasem Lany Del Rey.

Lynette Scavo si za ta léta na Wisteria Lane prošla mnohými strastmi a jednou z nejtěžších byla rakovina, kterou však nakonec dokázala porazit. A tam kde ona zákeřná nemoc končí, tak tam začíná znít jedna z nejnezapomenutelnějších skladeb. Člověk z této instrumentální hudby proložené ženským hlasem cítí naději, spásu, útěchu, ale rovněž i jistou porci smutku (nad smrtí vačice, kterou Lynette spojovala se svou nemocí a snažila se jí zbavit). Když Lynette vychází z domu, volná a šťastná, tak s pohledem na mrtvé zvíře se jí vytrácí úsměv z tváře a zjišťuje, že "smrťák" kroužící okolo jejich domu si vzal s sebou místo ní jinou duši. Rozhodně jedna z nejsilnějších scén!

Bláznivě šílený song s nezaměnitelným a osobitým hlasem a podáním od Pink, který se perfektně hodil a pasoval do atmosféry druhé Alenky v říši divů. Plus doprovodný videoklip nemá vážně chybu!

Kdo by neznal příběh o spanilé dívce, která se i přes zlobu svých nevlastních sester i matky nakonec svého štěstí dočká. V roce 2015 vdechl Kenneth Branagh této grimmovské klasice opět život a přivedl na plátno zbrusu novou verzi Popelky, která byla vskutku audiovizuální podívanou se skvělým hereckým obsazením. Nedílnou součástí byla rovněž hudební stránka, ze které mi nejvíce v hlavě utkvěla skladba Strong, která už svým jednoduchým názvem mnohé napodívá a skvěla pasuje do filmu a k hlavní postavě. Svým textem jde o velice povzbudivou a k odvahu podporující písničku, která se nikdy neoposlouchá.

Atlas mraků je bezpochyby neuvěřitelně mohutné a mnohoverstevnaté filmové dílo hodné k zamyšlení a opakovanému zhlédnutí. Vedle úžasných hereckých výkonů, vizuální stránky a skvělého příběhu je nutné vyzdvihnout též nezapomenutelnou hudební stránku, ze které mě nejvíce utkvěla v paměti závěrečná skladba, která se v kratších sekvencích objevila i v průběhu filmu. Člověk cítí z této neobyčejně podmanivé skladby onu epičnost, ale rovněž štěstí, spásu, možná i lehký sentiment a zármutek. Nicméně jde rozhodně o nezapomenutelný kousek, který tvoří třešničku na už tak dost lahodném dortu.

V tomto případě jde o film, který jsem sice nikdy neviděl, nicméně i tak jsem narazil na jeho nejznámější skladbu, která mi dokáže nahnat husí kůži. Armstrongův Escape je epický kousek se vším všudy, kterému vévodí silné tóny, nepřeslechnutelný hlas sboru a dechberoucí finále. Poprvé jsem skladbu slyšel v traileru ke Quills a hned mě její nezapomenutelné tóny učarovaly. Špičková skladba, která nestárne!

Vaiana (Moana) jakožto jeden z celovečerních animáků nominovaných na Oscara nabízí opět tradičně jako disneyovský film nepřeslechnutelný soundtrack, který čítá hned několik pěkných songů. Vybral jsem Shiny, protože mi nějakým způsobem utkvěl nejvíce v hlavě a skvěle popisuje postava obřího kraba Tamatoa, který si potrpí na zářivé šperky a rybí svačinku. Píseň je to nadmíru dynamická, doplněná množstvím barev a nezaměnitelným hlasem Jemaina Clementa. Zkrátka rytmická jednohubka, která potěší jak uši tak oči.

Vedle Titaniku je Avatar pro mě další srdcovkou od režisérského titána Jamese Camerona, a proto je na čase se v deníčku zmínit i o (zatím) nejvýdělečnějším filmu všech dob, který se cca před sedmi lety objevil v kinech. Jedním z pilířů úspěchu filmu je rovněž nepřeslechnutelná hudební stránka, ze které bych rád vypíchnul titulní píseň I See You z úst britské zpěvačky Leony Lewis. Samotný název odráží jednu z hlavních linií filmů ("Zřím tě!") a text skvěle koresponduje se vztahem mezi Jakem a Neytiri. Někdy je zkrátka důležité nejprve zavřít oči, aby člověk prozřel a vnímal život a svět kolem sebe všemi smysly.

Než jsem tě poznala je romantické drama se vším všudy a k tomu všemu patří i nepřeslechnutelný soundtrack. Ze všech písní, které ve filmu zazněly, mi nejvíce utkvělo v paměti Not Today ze závěrečné scény. Text písně skvěle odpovídá vztahu ústřední dvojice a atmosféře filmu, takže šlo o pěkné uzavření solidně natočeného kousku. Rozhodně jde o song, který se jen tak neoposlouchá.

Ve čtvrtém týdnu se vracím k režisérské prvotině Toma Forda, jehož druhý film Noční zvířata právě běží (resp. v nedávné době běžel) v kinech. Single Man je ukázkou vizuálně podmanivého filmu s úžasnými hereckými výkony a v neposlední řadě s nepřeslechnutelnou a sugestivní hudební stránkou, z níž mi v hlavě utkvěla nejvíce právě skladba Clock Tick. Život člověka je jako jeden velký a neuvěřitelně komplexní mechanismus, u kterého si člověk může být jistý pouze tím, že jednoho přestane tikat ... Kdy k tomu dojde, to už je záhadou!