juvelinokivi

Demokratický ideál sebeurčujícího se jedince, vynález strojů poháněných motorem a rozvoj vědeckých metod výzkumu natolik proměnily lidský život, že se zhroutil nekonečný vesmír symbolů děděných z dávných dob. (...) Nejde jen o to, že před pátravými dalekohledy a mikroskopy se bohové nemají kde skrýt, ale už ani neexistuje společnost, kterou kdysi podporovali a chránili. Společenská jednotka již není nositelem náboženského obsahu, ale stala se ekonomicko-politickou organizací. Jejím ideálem již není posvátná němohra, jež pozemskému oku zviditelňuje nebeské formy, ale světský stav tvrdé a neustálé soutěže o materiální nadvládu a zdroje.(...) Komunikační kanály mezi vědomými a nevědomými oblastmi lidské duše byly přerušeny a my sami jsme rozpolceni vedví. (...) Hrdinským činem dnešní doby je pátrání po ztracené Atlantidě harmonické duše a vynesení nově nalezené harmonie na světlo světa. (...) Fungující svět nepotřebuje předstíranou pobožnost, ale přeměnu celého společenského řádu v tom smyslu, aby skrze každý detail a čin světského života pronikal do lidského vědomí oživující obraz univerzálního boha-člověka, který je ve skutečnosti přítomen v každém z nás. (...) Moderní hrdina, který se odváží vyslyšet volání a hledá příbytek oné bytosti, s níž bychom se měli usmířit, nemůže, vlastně ani nesmí čekat, až se jeho společenství zbaví svého nánosu pýchy, strachu, rozumově zdůvodněné lakoty a posvěcené nechápavosti (...) Každý z nás nese svůj díl nejvyšší zkoušky a vykupitelův kříž — nikoli v rozzářených okamžicích velkých vítězství svého kmene, ale v tichu své osobní beznaděje.