Simbet

Tahle nádherná kočička do svých dvou a půl let poznala velmi málo lásky a dost hladovění u jedněch lidí, kteří si ji pořídili z jiných důvodů než z lásky. Ve dvou a půl letech ji dali k jedné hodné paní veterinářce do útulku, protože si v té době pořídili miminko a navíc si kočička úplně rozškrabávala krk do krve a oni se velmi divili, proč to dělá a proč žádná léčba nezabírá. Po měsíci, který strávila v tomto útulku nalepená na okně a marně vyhlížela, až se objeví někdo, kdo by ji měl rád, jsem se o ní dozvěděla a byla to vzájemná láska na první pohled. Za dva dny už byla u mě doma. Bohužel její dlouhodobé psychické problémy ji neustále nutily se škrábat do krve, což se nesetkávalo s porozuměním dalších kočiček a člověka v mé domácnosti. Kočička přitom toužila po přijetí a lásce a měla jí spoustu na rozdávání. Vzhledem k těžkým okolnostem to trvalo čtyři měsíce, než se mi s pomocí jiné hodné paní veterinářky povedlo kočičku zbavit sebepoškozování a dodat jí sebedůvěru, takže už se s radostí a vděkem pohybovala po bytě a vyhledávala lásku. Tento krásný happy end trval tři měsíce. Ve čtvrtek 11.12. jsme našli kočičku na zemi a téměř nemohoucí, zůstala jsem s ní doma a v té době si ještě myslela, že se jenom lekla jiné kočičky, do odpoledne se ale její stav zhoršil, takže jsem navštívila veterinářku a ta diagnostikovala vodu na plicích a akutní selhání srdce, kočička dostala léky a začala nejdelší noc mého života, nebyla jsem připravená o tak báječnou kočičku přijít, bohužel ráno se její stav nelepšil a já jsem se už pomalu vzdávala naděje, že to dobře dopadne. V pátek v poledne však kočička pomalu začala reagovat na moje hlazení a vracela se zpátky do života. Odpolední návštěva veterinářky mě povzbudila, protože shledala její stav mnohem lepší a voda na plicích pomalu mizela, příjezd kardiologa však znamenal rozsudek neléčitelné srdeční nemoci HCM. Kočička dostala léky, které by ji měly pomoct, aby se stav nezhoršil a já jsem o víkendu zaznamenala, že se kočička vrací zpátky k životu a mně nezbývá než doufat, že se budu moct dlouho těšit ze společnosti této báječné milucící a milované kočičky. Bohužel Tootsinku jsem musela dne 10.01.2015 nechat uspat, protože se její stav opět zhoršil, takže zemřela měsíc od diagnostikování nemoci. Nikdy na ni nezapomenu.