Dlubal David

Jedna z mých nejoblíbenějších písní od Meiko...

47 RÔNIN (47 Róninů)

http://www.csfd.cz/film/287719-47-roninu/

Keanu REEVES, Tadanobu ASANO, Kô SHIBASAKI

THE CONGRESS (Futurologický kongres)

http://www.csfd.cz/film/294015-futurologicky-kongres/?all=1

Robin WRIGHT

ESCAPE PLAN (Plán úniku)

http://www.csfd.cz/film/305690-plan-uteku/?all=1

Sylvester STALLONE, Arnold SCHWARZENEGGER

風立ちぬ [Kaze tachinu] (The Wind Has Risen)

http://www.csfd.cz/film/286995-kaze-tachinu/

Miori TAKIMOTO, Hideaki ANNO

"2017"

(04-V-2000)

Je rok 2017, zhroutily se všechny počítačové systémy, tma zachvátila svět; všichni proroci předvídají konec světa. Dnes je 25.dubna, účastním se demonstrace proti komunistům, kteří se zbraní v ruce ovládají více jak 70 procent všech národů světa. Propaganda této politicko-vojenské strany se ještě před patnácti lety zdála býti skvělá a realizovatelná, dnes však již víme, jak to opravdu je. A proto jsem dnes ve Vídni, kde spolu s mými soukmenovci chceme rozbít barikády a dostat se do vídeňského parlamentu. Vídeň spolu s Berlínem, Londýnem, Moskvou, Washingtonem a Káhirou jsou centrálními místy vládnoucí strany.

Blíží se pátá hodina odpolední, mnoho protestantů již leží bezvládně na ulicích, všude kolem tanky, nad hlavami bombardéry – ty nám práci ztěžují nejvíce, jelikož nikdy nevíme, kam shodí své nanorobotové bomby. „Pozor", křičel jeden muž opodál, ale marně, jeho i dvacet ostatních smetla bomba z povrchu zemského. Jsem v čele nesprávně nazývaných „antiglobalistů"; až na mírné zhmožděniny je mé tělo v pořádku, ostatní mají polámané údy a zkrvavený trup. Jsme před centrálním parlamentem. Blíží se vojáci. Mají sice více zbraní a je jich asi pětkrát víc, ale naše odhodlání je přemůže. Řítíme se proti nim. Polovina z nás již padla. Velím: „Kupředu!" Bojujeme seč nám síly stačí. Po více jak hodině je zneškodněno až na tři generály vše, co nám stálo v cestě. Vykračuji po schodech, za mnou ostatní, kterých bylo asi čtyřicet až padesát. Vstupujeme do síně, bereme komunisty pod krkem a když jsou zničeni, tak si všichni leháme a odpočíváme.

Najednou z ničeho nic nad námi vidíme stát vojenské posily z Berlína. Odpor byl marný. Kromě mě a dvou ekologů postříleli vše živé. Odváží nás do Moskvy. Jsme před soudem, který se snad ani soudem nazvat nelze. Před námi tři vojáci a za námi dvacet. Slyším rozsudek: „27.dubna – smrt!" Tak po této větě se mi sevřelo srdce. Ekologové byli popraveni ještě ten den. Nyní sedím nad mrtvolami svých přátel a nevím co dělat; tu byla mi vnuknuta myšlenka na útěk. Zítra je dvacátého sedmého, a tak musím rychle přemýšlet.

Je ráno a jsem zcela pohlcen myšlenkou utéci odtud. Odvádí mě k oprátce. (asi aby ušetřili olovo) Vysmeknu se a utíkám; utíkám tak rychle, že mi ani nestačí dech. Slyším výstřely a výkřiky. „Stůj!" Utíkal jsem ještě rychleji, najednou spadnu na zem, jsem zasažen, mám roztržené břicho, vnitřnosti vytékají a já celý od krve se naposled nadechnu a říkám: „Vyhrál jsem." Další výstřel do hlavy mě usmrtil.

Steven SEAGAL

"co je to pravda...?"

(08-0I-1999)

Co je to pravda
pravda je lež
pravda je měřítko bez čísel
pravda je ve Tvé hlavě svízel
pravda je díra bez – zed – dná
pravda – co to vlastně znamená ?
... čára zlomená
pravda je lež
pravda je hmotným bodem bez hmoty
lež má stejnou sílu jako pravda
lež je kráva
a pravda...
pravda je tráva
kterou žere kráva
lež užírá pravdu
lež je pravda
a pravda je stále více lež
„jen lež říká si tráva
když bude kráva ležet
nemá mě kdo spásat
a já tráva budu jásat
já pravda si můžu klidně zalhat
lež to nepozná
neboť lež jsem já"
lež užírá pravdu – své tělo
proto nikdy nikdo z nich nezvítězí
pravda ovládá zevnitř lež
a lež ovládá v sobě pravdu
pravda je lež...
pravda je potok tekoucí proti proudu
lež má vždy pravdu
lež jde po proudu
pravdě dlouho trvá
než si to uvědomí
pravda se ke lži přidá
a tudíž je pravda lží
pravda a lež se spojí
pravda je to samé co lež
pravda lež hnojí
lež vždy stojí – a pravda se bojí
pravda se o svou lež bojí
pravda bez lži není pravda
pravda v každém ze svých slov obsahuje lež
pravda je jako kocour a myš

Hodně starý PS3 trailer - KARA.

Neuvěřitelné kolik emocí se může vejít do šesti minut...

Jak bude vypadat plánovaný program deníčku ČSFD:

Neděle - Nedělní chvilka poezie ANEB výplach mozku

--- pravidelně

--- volné verše z mého pera od roku 1996 po současnost

Sobota - Sobotní chvilka z archivu YouTube ANEB tytrubko

--- pravidelně

--- sem budu linkovat stará videa, především krátkometrážní filmy, amatérské počiny, TV a filmové znělky pro pamětníky, pořady, které se již nevysílají; videa, která mě něčím zaujala a je jedno, zda se bude jednat o propagační materiál na nějakou supatrupa věcičku, vtipnou reklamu, ultratrapnou pitomost, která je tak pitomá až to člověk musí dokoukat až do konce nebo prostě pohyblivé obrázky, které vyjadřují něco, o co se chci podělit.

Pátek - Páteční hudební chvilka ANEB zesiltoostosedm

--- nepravidelně

--- sem budu linkovat hudební videa (čti: videoklipy) ze současné tvorby různých hudebních těles a interpretů, kteří buď patří mezi mé oblíbené nebo ti, které jsem objevil teprve nyní nebo i starší kousky, které poslouchám pravidelně.

Čtvrtek - Čtvrteční OST chvilka ANEB otvíráky, zavíráky a tematické skladby

--- nepravidelně

--- sem budu linkovat především OP a ED z anime seriálů, hraných dorama, japonských TV pořadů, ústřední (čti: titulní) skladby z celovečerních filmů a hudební motivy jako covery od fanoušků.

Středa, Úterý, Pondělí - Bez konkrétního tématu a názvu ANEB elementálové jsou nám nakloněni

--- nepravidelně

--- cokoliv, co budu mít na klávesnici (čti: na srdci).

"tom a hawk"
(všem domorodým kmenům na celém širém světě)

(23-VII-2000)

Skákající Voda běží kolem řeky
tu náhle slyší něčí vzdechy
vyskočí na balvan
a je udiven
čumí do všech stran
„co to děláte s cizím klínem ?"

přistoupí a vytahuje tomahawk
jakmile ho Angličané zpozorovali
měl Skákající Voda co dělat
aby jej nezabili
co naplat
začali po domorodém Američanovi střílet
uskakoval
a po každém skoku musel kvílet
šaman Evropany zastrašil svými kouzly
jakmile zjistili že jsou v nouzi
uprchli
a zůstal jen jeden ničemník
Skákající Voda útočí svou zbraní jedinou:

Tomahawk se zasekává do ničemovy hlavy
polonahý jezdec padá ze skály
Tomahawk zbraň je silná
stačí zamířit
a duše válečníka je klidná

Skákající Voda vysvobodil ženu divou
a učinil ji tak klidnou
žena již vysvobozena
vzata Indiánem do lesa
teď žijí spolu již dlouhá léta
neznají než tento kus světa
mláďata vychovávají
velice láskyplně se o ně starají

ale jednou Skákající Voda promlouval se svým bohem
ten mu řekl že nejlepší bude
když ani jedno mládě po něm nezbude
a tak očarován bohavírou
podílí se na tom
jak mláďata hynou
po zabití všech neviňátek
bůh řekl:
„oslavuj tento den jako boží svátek"

divá žena každý rok vzpomínala
než ji Skákajícího Vody ruka zabila
teď dávno Indián starý
pobil les celý
„co nyní pane můj blahý ?"

„to si musí mé božstvo rozmyslet
ale zatím nevím
Skákající Vodo nechám Tě pár let
a pak splníš mé rozkazy hned
je Ti to jasné člověče ?"
„ano můj bože !"

Skákající Voda žil
než se boží pařát přiblížil

„můj bože již jsem zmoudřel
nechci plnit rozkazy Tvé
to bych radši zemřel
a je mi jedno co Tvoje velikost chce
za těch mnoho let jsem pochopil
můj bože
co jsi zavinil..."
„zabíjel jsem ve Tvém jménu
já nikdy nepatřil k svému kmenu
byl jsem Tebou stvořený
já jen pouze já
k zabíjení člověka
zničil jsem své pokolení
a proč
no přece z vůle Tvé boží..."

„zjistil jsem co jsi
a už Tebe bože
Tebe bože nechci !"
Skákající Voda sundavá košili
na koně nasedá
jede k největší „svini"
zbraň svou vyndavá:

Tomahawk se zasekává do ničemovy hlavy
polonahý jezdec padá ze skály
Tomahawk zbraň je silná
stačí zamířit
a duše válečníka je klidná

nikdo nežádoucí neřídí životy cizích
jak černých žlutých tak i bílých

Počínaje dneškem (01-XII-2013) budu každou neděli uveřejňovat v deníčku volné verše...

"na poušti"

(1996-1998)

I
Jsem samoten v poušti
nervy mám až dosti
slunce stále svítí
a mě kůži pálí
moc mi to nevadí
protože mě to uklidní
...
hejno supů sedlo si na skálu
čekají až zemřu

II
do ruky naberu písek
nechávám ho propadat mezi prsty
spatřím pramen vody
oko mé vidí malou oázu
slunce stále svítí
...
pokouším se doplazit k vodě
už se k ní blížím
supy již nevyhlížím

III
ruka má sahá po pramenu vody
opodál vidím i stromy
přišel jsem na jiné myšlenky
nic mě netrápilo
dobře mi bylo
...
z pohody mě vyrušilo jen to
že se mi to zdálo
byla to halucinace
a zase bylo úzce

IV
dál vidím supy
přede mnou leží lidské kosti
supy se nade mnou snáší
jeden z nich si ze mě kousl
a pak i další
připadal jsem si lehčí
„ale k čemu to
za chvíli bude po mně
tak si zobněte klidně"
...
říkám si:
takhle to dál nejde
chvíli jsem přemýšlel
potom jsem to vymyslel
když sup se vrhal na mou ruku
kousl jsem ho do krku

V
začala mu téci krev
„pij hned
pij hned"
bylo to jako sladký med
...
bylo mi opravdu lépe
noc byla velmi chladná
nemohl jsem vůbec spát
...
mé nohy probořují se do horkého písku
mám divné pocity
slyším něčí hlasy

VI
„nemohu již dále jít
chci zpátky svou sílu mít
divné věci klidně mohou se dít
nic jiného stejně nebudu chtít"
...
začíná písečná bouře
písek se zvedá do ohromné výše
usmrtí mě to nejspíše
...
lehám si na zem
zkouším jestli živ jsem

už to přešlo
zavalený pískem
vyhrabávám se ven
na povrch

VII
hlavou mi něco trhlo
z každé strany slyším hlasy
něco se na mě vrhlo
nic nevidím
strhává mi to vlasy
táhne mě to po zemi
kašlat chce se mi
nejde to
nemohu dýchat
...
oblečení roztává se
stejně tak vnitřnosti
břicho se otvírá
po jednom pohledu
zle se mi udělá

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Všechny mé fotografie a texty: komentáře, diskuse, deníček, poezie, profil, etc. uveřejněné na CSFD.cz
můžete dále volně šířit: rozmnožovat, vystavovat, sdělovat, citovat, etc.,
ale vždy uvádějte autora.
Děkuji.
(01-XII-2013)

Po hóóóóóóóódně dlouhé době, kdy jsem v podstatě na nic nového nekoukal a když jsem se odvážil si pustit nějaké filmové dílo, které jsem ještě neměl tu čest vidět, tak jsem za několik okamžiků ony pohyblivé obrázky stopnul a již se k nim nevracel, nastala taková malá filmová renesance, kdy si opětovně přehrávám věci již dávno viděné, které ve mně něco zanechaly; ovšem to něco jsem dlouho neuměl / nechtěl popsat slovy (nehodící se škrtněte), nyní nastala doba, kdy jsem i já sám konečně pochopil, co jsem chtěl říci (napsat)...

Kinematografie - ve všech smyslech a významech, které pro Tebe, Tebe, Tebe, ale i Tebe, jeho i jí, má, je pro mě tak fascinující, že když jsem se s ní v útlém dětství setkal, tak mě uchvátila natolik, že se v různých intervalech a kruzích stále chodila se mnou. Byla se mnou při životních událostech, při okamžicích obyčejného lidského štěstí, ve chvílích radosti, ale i smutku, v momentech, kdy život nemohl být nádhernější, ale i ve chvílích, kdy smutek a žal byli mými nejbližšími přáteli a kdy zoufalství neodbytně přešlapovalo za dveřmi; ve chvílích, kdy jsem sváděl boj se svým vnitřním já o tom, kdo vlastně jsem, jaký jsem a jaký být chci; ve chvílích, kdy mi do života vstupovali a odcházeli lidské bytosti, v těchto chvílích byla se mnou...

Rozhodl jsem se, že budu hodnotit a psát komentáře ke všem filmovým dílům, které jsem za svůj dosavadní život kdy viděl. Můj původní záměr a sice... věnovat se pouze japonské tvorbě, se smíšenými pocity opouštím; nadále se budu zabývat východní Asií, respektive Japonskem, Hong Kongem a Taiwanem.

(Důvodů je vícero a rozepisovat to tu nebudu, už teď jsem se rozepsal více než je zdrávo a svým referátem, který by měl zhruba 30 - 35 listů A4 nikoho opravdu mučit nebudu.)

Do konce roku plánuju vytvořit si strukturovaný ČSFD profil, kde budou všechny podrobnosti o mém filmovém cítění a vysvětlení a pevná struktura všech nových komentářů, popisy a významy, aby i člověk, který mě nezná osobně, alespoň tak nějak zhruba pochopil, proč jsem hodnotil tak, jak jsem hodnotil, a co jsem daným textem chtěl vlastně říci a vysvětlení toho, proč pro mne je to tak či onak a můj osobní pohled nejen na dané dílo, ale i protagonisty a mé pocitové vnímání té konkrétní věci...

...

(Zapnout titulky)

Kamarád mi říká: "Víš, jaký je rozdíl mezi Japonskem a Českem?

Japonsko je země úsměvů a Česko je země k smíchu."

...ale zanedlouho smutně pravdivé (?)

Skladba: "Orion" je mnou nejoblíbenější od Mettalicy. 

Vzpomínka do dobu, kdy jsem tuhle kapelu poslouchal. Její staré věci si i teď rád poslechnu.

...zombies rulez

"Yngwie Malmsteen - Icarus Dream Fanfare"

Dnes je to 7 let, co jsem začal pravidelně navštěvovat CSFD.

Právě jsem dokoukal dvouhodinový koncert mého nejoblíbenějšího japonského filmového skladatele... včetně více jak půlhodinových bonusů a chvílemi jsem téměř vůbec nedýchal, jak moc se mi to líbilo... 

Tato skladba se mi usadila hluboko do mysli...

...Romantická komedie