berg.12

Asi nebudu sám, komu vadí nekonečná řada neustálého nastavování, předjímání a nových interpretací. Mám pocit, že filmy nepokračují, ale metastázují. Za mých mladých let se přeci točily daleko originálnější kousky, že? Jenže divácká paměť je poměrně krátkozraká a selektivní a filmová historie většinou dalece přesahuje filmový rozhled.

Je tedy opakování a nastavování něčím pro současnost výjimečným? Nemám po ruce žádné statistiky (Douglasi?), ale jednoduchá odpověď zní - ne, není to ničím výjimečným. Přes pauzák se jelo od počátku kinematografie. Neustálé zpracovávání jedné látky je navíc typické už i pro operu a divadlo a filmový svět v tom jen navázal. Kolik Mušketýrů a známých předloh existuje jen v němé verzi, The Son of Kong, Son of Frankenstein, Frankenstein meets the Wolf Man, King Kong meets Godzilla, Dracula od Universalu, Dracula od Hammeru, předělávky do zvuku, předělávky do barvy, pokračování Supermana, Hvězdných válek, Čelistí, Vinetoua, Kmotra, Rockyho a dlouhé řady dnes už pozapomenutých populárních fliků, vymílání žánrů jako screwball, western, sandálový film, exploze pokračování po nástupu VHS... Čím více jsem chtěl dokázat, že můj pocit je oprávněný, tím více jsem musel kapitulovat. Opakování, pokračování a exploatace všeho co se chytne, bylo je a bude, ať se nám to líbí nebo ne.

V čem ale přeci jen to dnešní může být odlišné, je intenzita, daná především možnostmi internetu. Díky němu se udržuje  paměť, přiživuje nostalgie a vytváří pocit sounáležitosti daleko lépe než v dobách, kdy byl divák závislý jen na kinu či videokazetě. Díky němu ale také sílí snaha nejen pokračovat, ale i rozvíjet a vytvářet dojem ucelené ságy a pocitu, že bez dalšího dílu váš divácký dojem nebude kompletní. Osobně nemám problém tomuhle trendu ukázat svůj divácký prostředníček, Transformery jsem viděl jen první, X-Meny už nevím jaké, z Marvella sotva polovinu, Terminátor pro mě končí druhým dílem, na Hobita jsem se po první části vykašlal, na všechny 'x vs. y' kašlu úplně a nového Ben Hura či padesáté Piráty z Karibiku nechám na Uloz.to spokojeně spát. Vylučuje mě to sice ze sociálněsítních diskuzí. Ale když mi někde nechutná, čeho dosáhnu, když si stále budu objednávat další a další chody stejného menu, jen abych je mohl zkritizovat nebo zůstal 'in'? Dobře najíst se stále dá i dnes, jen je potřeba občas změnit lokál či společnost u stolu. A James Bond je jen jeden, že.