alz.bjeta

Muž, jehož jediný film mě nezklamal. Jehož každý film mi přišel geniální, skvělý, troufalý, místy vtipný, místy tragický k pláči, nápaditý. To se neříká jen tak, to už něco znamená..

Věčným dětem věčné dítě.

Až se jednou nebudu moc nadechnout, pusťte mi prosím i ten jeho Konec s dechem.

Za Veroniku a Tři barvy. Za Červenou a Modrou. Za další takové Poláky a nebo i za to, aby zůstal jen tenhle.

Itálie se zavlněla. Projet se po vaší Silnici, mistře, a trochu si zazoufat u Sladkýho života.

Možnosti dialogu. Napadlo by vás někdy namazat si zubní pastu na chleba? Ořezat si botu? Sežrat člověka, s nímž hovoříte? Mě ano, ale jenom díky jemu si to uvědomuji. Uznávám, že Šílení jsou na mě moc šílení, ale Alenka je prostě Alenka. A žádnou alenkovatější Alenku jsem ještě neviděla.

Mám ráda příběhy, které on splétá dohromady. Mám ráda ty nitky genálních klubek.

Jeho Amélie z Monmartru byl asi první film, u kterého jsem si začala uvědomovat, jak vnímám věci kolem sebe.