principessa

Skoro celé prázdniny jsem se těšila až to konečně vypukne a dočkala jsem se. Užívám si poslední dobou opravdu vynikajících filmových zážitků. Z těch posledních bych upozornila hlavně na Gravitaci a na božskou krimi Zmizení.

 

Momentálně se chystám na Carrie, u které očekávám sice možná filmové zklamání, ale i kdyby toto nastalo, musím říct, že už teď tomuto filmu vděčím za u mě vzbuzený zájem o Kingovu prvotinu, kterou jsem zatím nečetla, což dnešním dnem napravuji. Tomuhle dílu jsem se rozhodla věnovat dnešní den a zatím toho vůbec nelituju. Řbitov zvířátek musí počkat, snad mi Jud s Louisem a momentálně čerstvě chcíplí Church nikam neutečou, protože já se musím v rychlosti seznámit s Carrie a prožít s ní její příběh dřív než mi ho na plátně někdo bude moci zkazit!

Elliot Smith - Between the bars

 

Je hrozně zvláštní jaké pocity ve Vás může vzbudit skladba, kterou máte spojenou s nějakým filmovým (či klidně jiným) zážitkem. Když jsem si včera pouštěla Willa Huntinga, bylo to jako bych se vznášela na obláčku vysoko nad zemí zase jednou naprosto ponořená do nádherného filmu jehož bych chtěla být součástí..... a ta hudba a ta hudba...je to nádherná písnička...

Pohled na Tibidabo z dálky, nedaleko meho hostelu, ve kterém jsem strávila noc potom, co mě slečna z couchsurfingu nechala ve 3:30 rano napospas velké Barceloně, milá zkušenost...To mi však nezabránilo v tom splnit si sen a navštívit Tibidabo. Muzu teď tedy zcela beztrestně používat evropský příběh!

Uz jsem vam vyprávěla jak jsem pěšky prošla celou Západní Evropu? Byla jsem zrovna nad Barcelonou, na úpatí hory Tibidabo...

 

- Viktorka vyhrává a mně je hej :-) Příprava na úterý spočívá v tom, že se podívám, kde, že to Estonsko vlastně přesně je a jak se třeba řekne útočník či brankář, protože Srbové mě rozhodně nezklamali a jejich jmény a slovíčky se bavím doteď.

 

- Sledováním Finchera a čtením Kinga se ze mě postupně stává takový menší, ale stále velmi milý schizofrenik.

 

- Pracovní morálka se u mě během července drží zhruba někde na mínus 20 stupních, i přesto, že venku je výheň!

 

- Některým lidem z toho parna vyloženě hrabe a né vždycky se tím já bavím.

 

- Včera se mi nějak povedlo přiškvařit si kousek utěrky na ukazováček, když sem vyndavala jídlo z trouby.

 

- A na zahradě na ořechu nám podle mě nesedí drozd, ale DROMEDÁR - myslím, že moje blbost dosahuje v těch vedrech opravdu nevídaných a téměř netušených rozměrů...asi si odpoledne půjdu strčit hlavu do ledničky.

 

Výkřiky do tmy, věčně nevyslyšená,

s každou vteřinou méně a méněcenná.

Parazitujíc na své múze,

přicházejíc tak o iluze.

 

Nahá, vězením sama sobě,

ve svém těle jak ve vlastním hrobě.

Kopií kopie, popsaná tuží,

tančím v dešti bez kaluží.

 

Život, labyrint bez exitu,

bloudím v zajetí vlastního citu.

Na osvícení čekám odevzdaně,

pot samoty lepí mi dlaně.

 

Čtverečkem mezi kružnicemi,

cizincem ve své vlastní zemi.

Alenka v říši Dařbujána,

pianista......... bez piána.

Buika - Necesito amar

Jednoduchý, přesto nádherně zarmucující a do duše promlouvající text s velmi podmanivou melodií a zpěvem.

La plus perdue de toutes les journées est celle où l'on n'a pas ri. 

(Sébastien Roch Nicolas, dit CHAMFORT)

 

Validation

Miluju tuhle scénu!

Další poklady ukryté hluboko v šuplíku. Vypadá to, že jsem jako malá psala taky písně - nevím kde se stala chyba, protože se ze mě jednoznačně měla stát Avril Lavigne :-D

 

Měla jsem krásnej sen,

o klukovi v džínách.

Možná že bláznivá jsem,

ale mně se líbil a moc.

 

Dopis jsem poslala hned,

v obálce malé a bílé.

Myslím, že už si ho čet,

pak nastala dlouhá chvíle.

 

Refrén:

/: Mám ráda kluka v džínách,

a mám ho ráda moc.

Chtěla bych mu každý večer,

dávat pusu na dobrou noc.:/

 

Čekám a čekám jen,

na dopis neodepsal.

Čekám až přijde nový den,

čekám, co bude dál.

 

RF:...........

 

Páni ten život bez facebooku byl ale dřina.... :-D

 

On pálí všechno, domy i lesy,

teskný pláč lidí je slyšet kdesi.

Však nelze uhasit ničivá síla,

která jej pomalu a jistě svírá.

 

Zvnějšku nestvůra, ve vnitřku krása,

jen v lidských srdcích je jeho spása.

Smiluj se nade mnou ó věčný lide,

smiluj se nad tím, co zde po mne zbyde.

 

Ze srdce obrovský kámen se stává

a místo krve vroucí láva.

Jen se teď propadni do země studem,

milost ti nedáme a rádi budem.

Komu si mám jít pro radu,

když bolesti mám plnou zahradu.

Ta zahrada kvetla, jen radosti plna,

ptáčci na stromech zpívali.

A v noci svítila překrásná luna,

lidé se na sebe usmívali.

 

Až jednou přišel člověk zlý

a utrhl větvičku z vzácného stromu.

Ten strom žalem zemřel, vždyť o dítě přišel,

a člověk si větvičku odnesl domů.

 

Celý sad truchlil nad velkou ztrátou

a vzbouřil se proti světu.

Řekl si, že už žádný člověk nespatří jeho květů.

 

A tak ten sad plný bolesti v duši,

kterému dávno už srdce nebuší.

Ochabl, zesmutněl, už květy nemá

a v jeho srdci zní písnička němá.

Nuda ve škole na mě občas měla dost zajímavé účinky a dováděla mě k zvláštní tvorbě :-D

 

Přišel jednou Eda domů,

slyšel divné zvuky,

moc se podivoval tomu

a jenom valil puky.

Když potom vstoupil do ložnice,

uviděl tam dvě bujné kštice.

Ryba se celá červenala,

svého manžela dobře znala.

Ještěr se krčil pod peřinou,

rybě se z očí slzy řinou.

 

Ryba: "Co mě tak lekáš, vždyť mám šoky."

Eda: "Nediv se, když tu děláš šuky, šuky."

Ryba: "Já nic nedělám, já nic neprovedla,

Ty jsi jediný, kterého jsem kdy svedla."

Eda: "Co to kecáš, co Tě nemá,

dělej radši, že si němá."

Ryba: "Ale Edo, jsem jen tvoje."

Eda: "Jsi pro mě jak kupka hnoje."

 

Eda se naštval, peřinu obrátil,

div svůj oběd nezvrátil.

Uviděl ještěra s jazykem až na zem,

celý se svíjel a funěl jak blázen.

Eda je oba zabil a pak do rána slavil.

Tak takovýhle kraviny jsem tvořila na gymplu, nedávno jsem to vyštrachala v šuplíku :-D

 

Ten náš Míra milý Švecík,

v kalhotech má velký cecík.

Neustále se mu staví,

on ruku svou nezastaví.

Pod lavicí do knih čučí,

na pozdrav jen tiše bučí.

(Báseň o novém chlapci ve třídě, který si neustále drbal rozkrok a přišel nám všem hrozně divný. - ale zlepšilo se to nebojte ;-)

 

Béďa to je čutálista,

deformace je zde jistá.

Myslí jenom na mičudu,

učení je dávno v čudu.

(O spolužákovi, který opravdu moc chytrý nebyl, ale fotbal hrál moc dobře náhodou a byl to fakt kus zase na druhou stranu - člověk holt nemůže mít všechno.)

 

Krusman ten každého svádí,

využívá svého mládí.

Zaměřil se na němčinu,

s Ivankou to však dá dřinu.

Mohlová je jako kámen

a s Krusmanem bude ámen.

(Jo tak tenhle spolužák zase balil naší mladou němčinářku. Poslední zprávy o něm mluvily o tom, že pobodal nějakého svého příbuzného nožem nebo co, tak to sem si docela zahrávala s ohněm :-D

 

Maruš to je prostě Meruš,

při práci ji nikdy neruš.

Ta jak jednou rozmáchne se,

tvoje hlava skončí v lese.

 

Simča ta se prostě snaží,

Amála ji pořád smaží.

Sífrt vůní překypuje,

není cítit, když se zuje.

K obědu si dá kus tláči,

kočky má rád na pekáči

Víťa ten náš chlapec bílý,

bůh mu nedal mnoho síly.

Je to prostě albínek,

má na zadku pupínek.

(Z Víti se nakonec stal gay, ale v té době jsem to ještě nevěděla, takže tím pupínkem jsem fakt na nic nenarážela :-D)

 

Pokrytce tu nenajdete,

upřímnost ta u nás kvete.

 

Když to tak čtu, divím se, že mě v té třídě měl vůbec někdo rád :-D

Na mém pomyslném husokůžoměru tohle zaručeně vede.

Po-té, co jsem jednoho dne byla svědkem rozhovoru mých bývalých kolegyň, jež velice vážným tónem rozebíraly problém, který dennodenně nastával v kuchyňce a velmi jim tak znepříjemňoval život na pracovišti, rozhodla jsem se, že jim musím vzdát hold:

 

Horst: Dobrý den, jmenuji se Horst a rád bych Vás seznámil se správným používáním této převratné novinky jakou je automatický mycí přístroj na nádobí, nebo-li takzvaná „myčka".

 

Trudi: Horste, řekni mi, že toto opravdu není žádný vtip!!! Tento přístroj je opravdu schopný umýt nádobí za nás a to úplně sám????

 

Horst: Óooo ano Trudi, ukáži Ti to nyní na vlastní oči. Dobře se dívej.

Akorát jsem dojedl a můj talíř je po guláši úplně zasviněný, člověk by téměř nevěřil, že to co v něm bylo a nyní už prochází mým traktem bylo opravdu jídlo. No podívej se Trudi!

 

Trudi: Óooo ano Horste, máš naprostou pravdu, člověk by tomu téměř nevěřil, a talíř je opravdu kompletně zašpiněný, je to ohavné! Fuj! Měl by sis to rychle umýt Horste.

 

Horst: Na to se tu právě chystám Trudi, jen se dívej. Vezmu talíř, jelikož zbytky na něm jsou opravdu až nechutně přilepené a oschlé, nejprve ho houbičkou a jarem umyji ve dřezu a osuším ho, potom ho velice opatrně vložím do myčky! ALE POZOR Trudi, v myčce má každý druh nádobí své místo, na talíře v myčce najdeš speciální přihrádku, podívej.

 

Trudi: Ach můj bože Horste no to je úžasné, opravdu talířek do drážky dokonale zapadne, je to naprostá nádhera.

 

Horst: Chápu tvé pocity Trudi, také mě to velice nadchlo, to však ještě není všechno. Myčka je schopna sama rozpoznat pokud talířek není v jemu určené přihrádce. Pokud se stane, že se talířek nachází na jiném místě a Ty myčku i přesto zapneš – myčka začne vydávat výhružný signál a bude po Tobě požadovat bezpečnostní heslo, které dostaneš při koupi tohoto produktu spolu se záručním listem. Heslo musíš zadat do 10 vteřin, pokud se tak nestane, myčka se uzamkne i s nádobím uvnitř a pro její odblokování je nutno jí přivést přímo k nám, kde se ji nejprve musíte osobně pod naším dohledem omluvit a pak ji společně odblokujeme.

 

Trudi: Horste, vidím, že je to opravdu citlivý stroj, bude jako nový člen každé domácnosti.

 

Horst: Samozřejmě Trudi, s naší myčkou se musí zacházet velice jemně. To však stále není všechno! I hrnečky mají v myčce své speciální místo a rovněž příbory. Jednu důležitou věc jsem však také ještě nezmínil, jedna věc je v myčce naprosto zakázána a to jsou, PODRŽ SE TRUDI, plastové mističky. Toto pravidlo musíte dodržet za jakýchkoli okolností, i kdyby se dělo cokoliv,nesmíte ho nikdy porušit. Pokud se totiž stane, že takovou mističku do myčky vložíte, myčka začne vykazovat velice silnou alergickou reakci – zvětší svůj objem asi o jednu třetinu, začne silně chrčet a zčervená, otřesně s sebou třese a ojedinělé nejsou ani případy, kdy se po takové reakci myčka silnými otřesy přesune do naprosto jiné části bytu, třeba koupelny či dětského pokoje a je pak velice obtížné ji dostat zpět do kuchyně. POZOR, pokud by se navíc mistička ocitla na místě, které je určené talířku či hrníčku, následuje po alergické reakci ještě další reakce – myčka začne vydávat zvuky podobné páření afrických slonů a začne z několika svých otvorů k tomu určených vystřikovat velice mazlavou bílou či nažloutlou tekutinu (záleží zda se mistička nachází na místě talířku či hrnečku), snaží se při tom mířit na Váš obličej či obličej jiného rodinného příslušníka (pozor, ani útok na domácího mazlíčka není výjimkou, několik koček či psů už na takový útok v minulosti dokonce zemřelo). Po-té, co vše skončí se myčka navěky zablokuje.

 

Trudi: Ach můj bože Horste, no to je ohavné...         strkat do myčky mističky? to by přece jen tak někoho nenapadlo!!!

 

Horst: Divila by ses Trudi jaké ohavnosti lidi občas napadnou. Pokud se však k naší myčce budete chovat s úctou, může být Vaším společníkem až po dobu několika let. Přeji Vám krásný večer přátelé a mnoho zábavy s tímto převratným vynálezem.

Eddie Vedder ve spojení s Johny Deppem v písni Society - prostě, co víc si přát!!!

Pixies - Where is my mind

z filmu Tajnosti mimo jiné... ve filmu Intouchables zase zazněla skladba Feeling good... nádherná hudba...

Jedna z těch písní, která mi vždycky vžene slzy do očí,tedy její první část...bože to piáno, ten text.... prostě cítím se naprosto maličká...